V údolí řeky Blanice přiléhajícím k vlašimskému zámku byla do 18. století obora s lovnou zvěří a zámecká zahrada.
V poslední čtvrtině 18. století na jejich místě začali budovat tehdejší majitelé panství Marie Josefa z Trautsonu a její manžel Karel Josef z Auerspergu zámecký park v romantickém duchu.
Postupně vznikl jedinečný přírodně krajinářský park doplněný množstvím romantických staveb a zákoutí, o kterém J. Schaller ve své Topografii Království českého z roku 1788 napsal, že svou krásou vyniká téměř nad všechny ostatní parky v Čechách.
V roce 1805 bylo vydáno album 24 kolorovaných rytin W. Bergera podle kreseb malíře A. Pucherny, které zachycuje původní podobu parku.
Historie parku
Je rok 1744 a mladičká, dvacetiletá majitelka vlašimského panství, Marie Josefa hraběnka z Trautsonu a Falkensteina, se provdala za Karla Josefa hraběte z Auersperga. Rodinným sídlem mladého manželského páru byla Vlašim.
Na základě historické zkušenosti lze říci, že největší změny na panství se konaly vždy v prvních letech po nástupu nového a mladého majitele. V případě Vlašimi šlo o poněkud neobvyklou výjimku. Zámek si nadále zachovával podobu z roku 1665, obklopovaly jej hradby, za zámkem se rozkládala obora. K zásadním změnám došlo až o 30 let později, kdy manželé Auerspergovi již byli padesátníci.
V roce 1771 byly zbourány hradby včetně nárožních bastionů. Tuto skutečnost dokládá mapa 1. vojenského mapování, které se provádělo z nařízení Marie Terezie v 60. letech 18. století. Měření bylo nepřesné, proto se o 20 let později prováděla rektifikace, která současně aktualizovala stav. Hradby, zakreslené v 60. letech, byly při rektifikaci již zbourané, proto byl v mapě kolem zámku provedený výmaz, který je dobře čitelný.
Zbouráním hradeb a zasypáním příkopů si zámek vytvořil přímý kontakt s okolním přírodním prostředím, což byl pravděpodobně první počin, který pak měl pokračování v proměně stávající obory na park.
Po zřízení nové obory začínají Auerspegovi ve velmi atraktivním, členitém přírodním území tvořit romantický park. Území bývalé obory tvoří travnaté údolí, které na jednom okraji obtéká řeka Blanice, na druhém mlýnský náhon. Po obou stranách údolí se terén zvedá buď do náhorních plošin, nebo do zajímavých skalních útvarů, převýšení dosahuje až 40 m.
V parku byla provedená rozsáhlá terénní úprava na řece Blanici. Koryto bylo v nejširším místě údolní nivy rozšířeno na říční jezero s ostrůvkem. V celém parku byla vytvořená bohatá síť vycházkových pěšin. Pokud jde o rostlinný materiál, v parku bylo vysázeno množství doprovodných alejí jak podél hlavních vycházkových cest, tak podél řeky Blanice i Mlýnského potoka. Kromě toho byly alejové stromy sázeny do rondelů, které vytvářely určité intimní prostory se samostatným programem. Tímto způsobem byla upravená zejména rovinatá nástupní část parku mezi zámkem a Starým hradem, v prostoru byly umístěny tři kulaté dřevěné zahradní altány.
Pro alejové výsadby byly používány zejména duby a pyramidální topoly. Exponovaná místa byla dekorována bohatými květinovými výsadbami. Nejvíc ovšem park proslul, jak již bylo výše uvedeno, množstvím drobné architektury, která byla inspirována antikou, gotikou, orientem, ale i přírodou a dalšími vzory, což plně odpovídalo romantickému parku konce 18. století.
Jednotlivé objekty vznikaly postupně v rozmezí let 1775 – 1785.
Díky geomorfologicky velmi členitému území je zámecký park mimořádně přírodovědně bohatý. Nalezneme zde květnaté vlhké louky v nivě řeky Blanice, skály, stinné i výslunné lesy, v oblasti pod Starým hradem i pralesovitého charakteru.
V lesích zde roste mnoho vzácných a chráněných druhů rostlin jako lilie zlatohlavá či oměj různobarvý. Po celé ploše jsou roztroušeny
staleté duby letní a další velikáni, hostící vzácný hmyz a ptactvo, pro něž je park posledním útočištěm v širokém okolí.
Vlašimský zámecký park je proto začleněn v evropské soustavě chráněných území NATURA 2000.
Prohlídněte si leták Zámek a park Vlašim
Umístění odboru:
Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim
Zaměstnanci odboru: | Telefon | info |
---|---|---|
Blabol Petr | +420 313 039 465, +420 607 502 017 | vedoucí pracovník – správa zámeckého parku |
Čermák Milan | ||
Kučera Václav | ||
Nácovský Stanislav | ||
Šimáček Václav | ||
Toula Stanislav | +420 734 417 755 | zástupce vedoucího |
Veselá Marcela | ||
Žigmund Stanislav |
Náplň práce:
V období vegetace – péče o travnaté plochy včetně hnojení, vertikutace, dosetí dle potřeby. Příprava parku na sportovní a kulturní akce. Pěstební prořezávky. Ochrana ploch před invazními rostlinami chemickými a mechanickými prostředky. Běžné opravy mobiliáře parku. Ochrana výsadeb před okusem zvěří. Dosazování zcizených a odumřelých rostlin. Uvolňování komunikací pro pohyb návštěvníků parku a vozidel. Monitoring zdravotního stavu porostů. Zálivka rostlin. Bezpečnostní a udržovací řezy dřevin. Letní údržba komunikací. Odplevelování záhonových výsadeb keřů a bylin, jejich tvarování a přihnojování. Další práce, vyplývající z komplexní péče o park.
V období vegetačního klidu – zinmí těžba stromů dle tabulky schválené odbornou komisí (pracovníci :ČSOP Vlašim, odboru ŽP MěÚ Vlašim, odbor ŽP KÚ v Praze, Památk. Ústav Stř. Čech ) a ve spolupráci s vedoucím úseku Povodí Vltava. Výroba palivového dříví. Pěstební prořezávky. Prohrnování a úklid sněhu. Zimní údržba komunikací.
Ve spolupráci s Policií ČR a Městskou Policií péče o bezpečnost staveb a ochranu majetku Města Vlašim na území parku.
Režim v zámeckém parku ve Vlašimi stanovuje N8vštěvní řád parku, schválený zastupitelstvem města.
Správa zámeckého parku
Během své 20leté existence se v jejích řadách vystřídalo několik desítek jak stálých (kmenových) zaměstnanců, tak i pracovníků v kategorii VPP (veřejně prospěšná práce). Dnes SZP disponuje deseti zaměstnanci včetně vedoucího – správce parku – a také odpovídajícím strojovým parkem, potřebným k úspěšné údržbě 75ha parku.
Sídlo s hospodářským dvorem je příhodně umístěno v bývalém areálu SVaK, při spodním vjezdu do parku, s označením: Starý mlýn čp. 56.
—————————
Zámecký park – galerie
¨