Historie
Město Vlašim má dlouhou a bohatou historii. Původní gotický hrad vystavěný na ostrohu nad řekou Blanicí rodem Janoviců je v písemných pramenech poprvé zmiňován v roce 1318. Roku 1363 koupil Vlašim rod pánů z Jenštejna, ze kterého pocházel Jan Očko z Vlašimi, který se roku 1364 stal druhým pražským arcibiskupem a v roce 1378 byl povýšen na prvního českého kardinála. Nástupcem Jana Očka byl jeho synovec Jan z Jenštejna, který zastával úřad pražského arcibiskupa v letech1379 až 1396. V době působení arcibiskupů z rodu Jenštejnů získal hrad ve Vlašimi svou gotickou podobu.
V letech 1443 až 1546, kdy byla Vlašim majetkem rodu Trčků z Lípy, byl původní hrad přestavěn na reprezentativní šlechtické sídlo. Trčkové také v roce 1523 vystavěli ve Vlašimi gotický kostel sv. Jiljí. Ve znaku města se nacházejí iniciály Aleše Klenovského ze Ptení, který byl majitelem zdejšího panství od roku 1562.
K rozvoji města i renesančního zámku došlo za Viléma Vostrovce z Královic, který koupil panství v roce 1588. Jako čelný představitel českého stavovského povstání byl odsouzen v roce 1621 k doživotnímu žaláři a ztrátě statků.
Podle pověsti stačil ještě před svým uvězněním údajně ukrýt ve vlašimském zámku ohromný poklad, který ovšem nebyl dodnes objeven. V průběhu následujících staletí se na vlašimském zámku vystřídaly další významné šlechtické rody. Za všechny připomeňme hrabata z Weissenwolfu, která vybudovala v roce 1704 nedaleko města loretánskou kapli.
Od roku 1744 vlastnili vlašimské panství knížata z Auerspergu, jimž patřilo až do roku 1945. Auerspergové přestavěli zámek v klasicistním duchu a ten tak získal svou dnešní podobu. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a sloužil nejrůznějším účelům. V současnosti je v majetku města Vlašimi a od roku 1988 zde mimo jiné sídlí Muzeum Podblanicka.
Nejmalebnější částí vlašimského zámeckého areálu je zdejší zámecký park založený v údolí řeky Blanice v roce 1775 knížetem Karlem Josefem Auerspergem a jeho chotí Marií Josefou z Trautsonu. Pod vlivem romantismu vznikl v 19. století přírodně krajinářský park doplněný množstvím romantických staveb a zákoutí, z nichž se do dnešních dnů dochoval Čínský pavilon, Starý hrad či socha Samsona. O vlašimském zámeckém parku napsal již v roce 1788 J. Schaller ve své Topografii Království českého, že svou nádherou vyniká téměř nad všechny ostatní parky v Čechách. Že tomu tak vskutku bylo, dosvědčují dva dochované soubory rytin z počátku 19. století – soubor malíře A. Pucherny a rytce W. Bergera a soubor rytce F. Hoffmanna.
V rámci rozsáhlých přestaveb a stavebních úprav zámeckého areálu v polovině 19. století nechal vystavět v roce 1846 tehdejší majitel panství Karel Vilém z Auerspergu také tři pseudogotické vstupní brány do parku, z nichž tzv. Vlašimská brána, ve které dnes sídlí Podblanická galerie, se stala jedním ze symbolů města Vlašimi. Dějinám vlašimského zámku a parku je věnována expozice Muzea Podblanicka ve vlašimském zámku.
Proti vlašimské bráně stojí pseudorenesanční budova vystavěná podle projektu vlašimského rodáka architekta Saturnina Hellera pro vlašimskou Občanskou záložnu. Ta byla založena v roce 1858 jako první záložna v habsburské monarchii. Dalším vynikajícím architektem, který se ve Vlašimi narodil, byl Kamil Roškot, jedna z vůdčích osobností české meziválečné architektury a urbanismu. Podle jeho plánů byla ve Vlašimi ve 20. letech 20. století vystavěna zdejší Sokolovna.
V těsné blízkosti římskokatolického gotického kostela sv. Jiljí stojí kostel Československé církve husitské, který byl dostavěn v roce 1926. Zajímavou architektonickou památkou je i klasicistní rodinná hrobka Auerspergů z 19. století.
